V jakém jazyce se vyučovalo v prvních rychvaldských školách se neví. První zmínka o škole v Rychvadě pochází z vizitačních dokumentů z roku 1687. Druhou informací je, že před rokem 1 820 učil rychvaldské děti učitel Hahn. školní budova zřejmě ještě neexistovala, proto učil pravděpodobně v soukromých domech. Z pozdějších útržkovitých informací jsou známa jména dalších učitelů: Poštulka (1820-40) a František Chodura (1840-50). První školní budova u katolického kostela je doložena roku 1821. Byl to dřevěný domek s jedinou vyučovací místností. V letech 1850-83 učil v Rychvaldě učitel Jan Haverland. Učilo se v moravském nebo slezském nářečí a používaly se „moravské“ učebnice. Rakouská statistika uvádí, že v Rychvaldě existovala v roce 1865 jedna škola a tři utragistické, tzn. dvojjazyčné třídy (Macura, J. 1998). Dvojjazyčné vyučování znamenalo kombinaci němčiny s místním jazykem, v tomto případě nejspíš slezským nářečím. Protože se v Rakousko-Uhersku začalo podle školského zákona z roku 1869 vyučovat v národních jazycích a Rychvald byl na základě svého nářečí zařazen do polské jazykové oblasti, začalo se vyučovat ve spisovné polštině. V roce 1 877 byla za starosty Dzieržengi postavena nová škola v centru, která měla pět školních tříd, ve kterých se učilo polsky nebo současně polsky a německy. V její budově jsou dnes obchody. V roce 1903 byla založena první česká škola moderní doby na dolním Podlesí (u Šmuků) jako soukromá škola Matice osvěty lidové. Přešly do ní děti rychvaldských občanů, kteří nebyli spokojeni s automatickým zařazením mezi Poláky na základě nářečí, a vědomě se identifikovali s českým národem.
Za Rakouska – Uherska a první republiky
Samo školství v Rychvaldě sahá do hluboké minulosti, nalézt o něm však písemné záznamy je téměř nemožné. Písemnosti byly uchovávány na místní faře, která však v roce 1532 a 1812 opakovaně vyhořela a s ní veškeré písemnosti z této doby.
První jasné zprávy, kde stála školní budova v Rychvaldě, jsou známy až z roku 1821. Byla to budova č. p. 39, ve které byla zřízena jedna učebna a jeden učitelský byt. Na této škole se vyučovalo nářečím a později i polsky třikrát týdně, a to hlavně náboženství, čtení, psaní a počítání. Již v roce 1850 však byla škola dětmi doslova přeplněna a muselo se využívat soukromých prostor nedaleké dřevěnice a ostatních domků.
Po vydání školského zákona roku 1869 se situace obrátila k lepšímu a byla zřízena nová školní budova nedaleko římskokatolického kostela v Rychvaldě. V této době však činila školní docházka v průměru jen 59%. Proto také při sčítání lidu roku 1900 bylo v Rychvaldě 25 % negramotných obyvatel.
Jak už bylo řečeno, v tehdejší škole bylo vyučováno hlavně polsky a celý kraj byl pod polskou správou. To inspirovalo české občany Rychvaldu k založení první české školy v Rychvaldě i přes odpor tehdejšího vedení obce. Škola č. p. 563 byla postavena opět ve středu Rychvaldu nedaleko kostela, měla 4 třídy a chodilo do ní 312 dětí. Postupem času žáků přibývalo a budova kapacitně nestačila. Zvláště pro děti z hornické kolonie Alpinky, dnešního Václavu, bylo obtížné docházet do už tak přeplněné školy až ke kostelu.
A v této době, roku 1910 se začala psát historie naší školní budovy na Václavě. Za přičinění hlavních iniciátorů, p. Antonína Heřmánka, obchodníka se smíšeným zbožím, řídícího učitele p. Antonína Škramlíka a ostatních byl na jaře roku 1912 uložen základní kámen naší školy a do něho vloženy zápisy o současných poměrech v obci a mince. Stavění však nebylo jednoduché, tehdejší obecní úřad dokonce stavbu dvakrát zakázal a základní kámen musel být ukryt před odpůrci stavby u p. Heřmánka. Stavba č. p. 632 byla dokončena v září roku 1912, stála 43 000 korun a prvním řídícím učitelem byl ustanoven p. Filip Heřman, učiteli, p. F. Vávra a B. Marx.
16. září byl školní rok na Václavské škole zahájen povinnou bohoslužbou a v dochované třídní knize III. třídy bylo zapsáno učivo: Opakování o stvoření světa a andělů. Do I. až III. Třídy chodilo 172 dětí. Škola však ještě nebyla povolena, a proto pravidelné vyučování začalo až 1. října 1912. Ještě několikrát pak rodiče s učiteli museli bojovat o zveřejnění a financování Václavské české školy a to například formou stávky, kdy neposílali děti do školy.
Již tenkrát bylo učitelské povolání krušné. Učitelé žili ve skromných podmínkách, bydleli v chudých světničkách a stravovali se v domácnostech dělnických rodin.
Během I. světové války byla činnost škol téměř přerušena, vyučovalo se zkráceně a jen občas, protože učitelé museli rukovat na vojnu.
Až do okupace roku 1938 trpělo školství v Rychvaldě nedostatkem učitelů, kteří byli sem přidělováni. Podmínky v obci pro ně nebyly příznivé po stránce ubytování ani stravování. Až později byl zřízen učitelský dům, kde měli učitelé možnost ubytování i vaření v soukromé kuchyni.
V době socialismu
Po II. světové válce byly ze všech tříd odstraněny kříže a od výuky náboženství se postupně upouštělo. Situace byla velmi komplikovaná a opět chybělo učitelů, z nichž někteří byli umučeni v koncentračních táborech, jiní totálně nasazení, chybělo také vybavení, pomůcky i učebnice. Přesto bylo pravidelné vyučování 123 žáků obnoveno již k 3. září 1945.
V roce 1945 se staly veškeré školní budovy v Rychvaldě majetkem státu. Bylo založeno školní spoření a zahájeno očkování proti záškrtu. V dalších letech byl začátek školního roku odložen kvůli výskytu dětské obrny.
V roce 1948 byla podle nového školského zákona obecná škola na Václavě přejmenována na národní školu. Při škole začal fungovat divadelní kroužek, později pionýrská organizace.
V Roce 1950 muselo být zavedeno odpolední vyučování, protože chyběla 1 učebna. Tato situace byla vyřešena až rokem 1968, kdy byla za 10 000 000 Kčs dostavěna budova základní devítileté školy v Rychvaldě na sídlišti. Počet tříd na Václavu byl tehdy ustanoven na pět, do kterých chodilo 111 žáků. V dalších letech se škola účastnila výletů, pionýrských táborů, spartakiád, byly prováděny pravidelné lékařské prohlídky, učebnice a školní potřeby byly poskytovány žákům zdarma a vycházející žáci byli umisťování přímo do zaměstnání nebo dále studovali.
Ještě v roce 1972 bylo na škole pět oddělených tříd, ale od roku 1975 se už stává škola malotřídní a 2. a 4. třída jsou vyučovány společně. Od roku 1976 pak jsou malotřídně vyučovány 2. a 5. ročník a 3. a 4. ročník. Náboženství se pro malý zájem od roku 1973 na škole nevyučovalo vůbec. Učitelé se však zaměřili na zaostávající žáky, kterých bylo 20 doučováno.
Od roku 1973 se žáci pravidelně účastnili plaveckých výcviků v Havířově. V roce 1974 bylo ve škole zřízeno ústřední topení. Při škole také vždy fungovaly kroužky, např. ručních prací, recitační a pěvecký, výtvarný, dopravní, zdravotnický, tělovýchovný, pořádaly se jarní úklidy a sběr šrotu. Pravidelně bylo pořádáno mnoho různých besed, divadelních představení, karnevalů, oslav, dětských radovánek, výstavek, besídek, branných cvičení a závodů. V roce 1978 byla zřízena školní družina, kterou vedla p. O. Škutová. V roce 1979 byla škola přejmenována na Základní školu a 5. ročník přesunut na ZŠ Rychvald – sídliště. V roce 1982 byla ZŠ Václav poprvé zařazena do školy v přírodě. Roku 1984 se objevila o místním lyžařském závodě zmínka i v novinách.
Současnost
K 1. 1. 2003 se Základní škola Rychvald – Václav stala odloučeným pracovištěm (expoziturou) Základní školy v Rychvaldě na Sídlišti, má tedy stejné vedení a obě školy vzájemně spolupracují.
Budova naší školy je také dlouhá léta využívána jako volební místnost Václavského okrsku Najdeme v ní 3 učebny a družinu vybavenou počítači, šatnu, sklad knih, 3 kabinety a víceúčelové hřiště. Do tělocvičny chodí žáci na MŠ Václav, v jejíž jídelně se také stravují.
Václavská expozitura se pravidelně prezentuje články v Rychvaldském zpravodaji. Snažíme se pokračovat v zavedených a osvědčených tradicích, jako je fungování kroužků, školní družiny, plaveckých kurzů, teď už uskutečňovaných v aquacentru v Bohumíně, škol v přírodě, výletů a mnoha mimoškolních aktivit. Pořádáme například každoroční Drakiádu, keramiku s rodiči, pochodová cvičení, Mikulášskou nadílku, Vánoční zpívání a posezení u stromečku, karneval a Valentýnskou diskotéku, den Země, Pálení čarodějnic, Sportovní a dětský den… Účastníme se i mnoha zajímavých exkurzí, besed, soutěží, sponzorujeme šimpanzici Bambari z ostravské ZOO, navštěvujeme divadelní představení, výukové programy…
Také však děláme věci nově, vytváříme výukové projekty na zajímavá témata, používáme nové metody i formy výuky, pracujeme podle nového školního výukového programu „Příliv“. Na naší škole integrujeme žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami, v čemž nám pomáhají pedagogické asistentky. Stále zlepšujeme materiální zázemí školy (např. nové obložení u vstupních dveří, vymalování tříd…). Snažíme se tedy skloubit to nejlepší ze starého i nového a vytvořit podnětné a „domácí“ prostředí pro žáky naší školy, podporovat a rozvíjet jejich osobnost a dovednosti.
Zdroje: CHROBÁČEK, V. Naše obec Rychvald od minulosti po současnost, informační příručka, 1970