Jednoho dne jsme se takto před obědem v září rozloučili a očekávali, jak se nový den vyvine.
Měli jsme totiž za sebou několik zajímavých chvil, kdy jsme si tuze moc vymýšleli, jaká by mohla být
škola, kdybychom ji začarovali.
Vznikla i společná výtvarná práce, při které jsme se přesvědčili, že dokážeme spolu mluvit, dohodnout
si řešení i činnost dokončit.
Několik kouzel si necháme pro sebe, ostatní jsme předali našim skřítkům, které jsme si vyrobili.
Hlavně ať je ve škole dobře i veselo.
Za 2.A Eva Ulmanová
