Do malebné Olomouce mohli žáci ročníků minulých let ZŠ Rychvald již několikrát zavítat a nám se to po dlouho pauze podařilo taktéž. Hlavní částí projektového dne bývá návštěva výstavy Flora Olomouc, jež se koná každý rok ve Smetanových sadech. Uvidíte zde výstavu nejen rostlin, které jsou zde naprosto hlavní, ale také živočichů dovážených z koutů celého světa.
Teď už víte, kam a proč jsme se 21. 4. 2022 vydali. Jak celý den vypadal? Čtěte dále!
Bylo chladné čtvrteční ráno a bohumínské vlakové nádraží se stalo naším prvním cílem. V budově jsme se sešli čekajíce na vlak do Olomouce, jak jsem již zmiňoval. Cesta byla rychlá, tudíž jsme bez problémů vyrazili vstříc ulicím Olomouce, kterými nás provedl Mgr. Tomáš Hanousek. Na přání pedagogů jsme po cestě ve skupinkách vyplňovali tematické pracovní listy, jež nám přiblížily historii a současnost navštíveného města.
Vskutku dechberoucí podívanou nám všem naskytla gotická katedrála sv. Václava. Ta se pyšní mimo jiné svou hlavní věží, která činí 100,65 metrů, a tak se z ní stala druhá nejvyšší kostelní věž v České republice. Měli jsme to štěstí, že jsme se mohli podívat dovnitř a na chvíli se kochat majestátním interiérem. Naše kroky následně směřovaly skrz kampus Palackého univerzity ke kostelu Panny Marie Sněžné, u kterého jsme měli opět za úkol vyplnit určité otázky, ostatně jako na každém dalším námi navštíveném místě.
Po procházce ulicemi města naše oči uviděly gotický kostel sv. Mořice, u kterého si na nás učitelé připravili překvapení. Čekalo nás 200 schodů, které stoupají k vyhlídce na věži kostela. Je odsud vidět celá Olomouc. Za zády nás uchvátil pohled na uličky, kterými jsme již šli, a na druhé straně dosud nenavštívené kouty města.
Horní náměstí, rozchod… Pro mnoho spolužáků místo odpočinku, pro jiné zase přes hodinu dlouhý prostor objevování nových podniků.
Hodinky ukazovaly 13.30, tedy nejvyšší čas se sejít a vyrazit na výstaviště Flora Olomouc. U vchodu do areálu nás mile přivítali lidé zde pracující a pustili nás dovnitř s jedním úkolem. Ten byl opět vytištěn na papíře a měl být obohacen o naše postřehy z výstavy. Dvoupatrová budova byla rozdělena na části se stánky místních škol a jejich projekty, půvabné ostrůvky nejen s kaktusy z celého světa, nebo přednáškový sál, v němž bylo rušno. Posléze jsme se přichystali na volnou prohlídku venkovních skleníků. Jejich jména se odvíjela od rostlin, které se v nich nacházely. Např. skleník palmový či subtropický. V druhé části si lidé mohou u prodejců stojících po všech stranách koupit cokoliv. Od semínek po obrovské bonsaje, několik desítek druhů sýrů a jiné věci na památku. Konal se zde opět rozchod, tudíž měl každý dostatek času se zde projít s kamarády a užít si volnou chvíli díky hezkému počasí.
Akce ještě nekončila, tramvaj nás zavezla na hlavní nádraží, kde jsme se dozvěděli o mírném zpoždění vlaku do Bohumína. Naštěstí to nikomu nevadilo, spíše naopak. Vzájemně jsme se podělili o své zážitky z dnešního dne. Nezbývá mi nic jiného, než Vám výstavu vřele doporučit a rozhodně nejsem sám, kdo by si to zopakoval ještě jednou. Za všechny mé spolužáky děkuji učitelům, jež byli na výletě s námi. Chtělo to pevné nervy, ale dejme si za pravdu – nemohlo to dopadnout lépe!
Denis Vicherek, 8.B
P. S.: Denisovi děkuji za reportáž, svým kolegům J. Dofkové, D. Návratové, J. Svrčkové a T. Sommerlíkovi za pomoc s organizací a dohledem a všem zúčastněným za – věřím že přínosný a příjemně strávený – den v hanácké metropoli! T. Hanousek
