Výprava se sedmáky za krásou Satinských vodopádů

     Úterní ráno 12. dubna pro nás – sedmé třídy a pedagogický dohled – započalo jinak než ostatní pracovní dny.  Již v před sedmou hodinou jsme se setkali před ostravským Hlavním nádražím, abychom se odtud vlakem vypravili poznat krásu do jara se probouzejících Beskyd.

     Cílem nám byly Satinské vodopády, než jsme však dorazili do cíle, průvodci projektu Společně na Lysou naši skupinu několikrát zastavili, aby nám poutavou formou přiblížili zajímavosti místní flory, fauny i lokalit, v nichž jsme se v průběhu procházky nacházeli.

     Vyšli jsme z vlakové stanice Ostravice zastávka, na břehu nedalekých peřejí nás průvodci upozornili na živočichy, kteří řeku Ostravice obývají, následně jsme prošli historickou hranicí mezi Moravou a Slezskem (prochází středem zmíněné řeky), následoval výstup s poměrně výrazným převýšením a několika zastávkami přes Medvědí skálu, jež nabízí jednu z nejkrásnějších vyhlídek na Beskydy. O cosi dále nadešel jeden z nečekaných, avšak notně prožitých okamžiků dne – na jedné z luk, jež se nacházela částečně ve stínu, se navzdory vpravdě jarnímu počasí nacházelo dostatek sněhu pro řádnou koulovačku. Málokdo nevyužil možnosti trefit umně vyrobenou municí kohokoli nablízku. ? To se však již blížila doba oběda a my se tuze těšili na slíbený vývar v nejstarším beskydském hostinci U Veličků (funguje již od první poloviny devatenáctého století).

     Po obědové pauze a nasbírání sil na sluníčku jsme se vydali k cíli výpravy – Satinským vodopádům. Ty nás zaujaly svou krásou, kterou jsme mohli spatřit až po zdolání značného klesání, které bylo oceněno brbláním značné části výpravy. Po opětovném návratu nahoru, za brblání nikoli menšího, jsme ještě měli možnost prohlídky malé jeskyně (arachnofobikům tuto odbočku nedoporučujeme). Zde se s námi průvodci rozloučili a vysvětlili nám, kudy nejkratší cestou na nádraží v Ostravici. Aby nám cesta ubíhala rychleji (času nebylo nazbyt), zahráli jsme si hru s kolíčky (obdobu černého Petra). Pro většinu žactva nejradostnější etapa výpravy však měla teprve nastat: zpáteční cesta vlakem. Soudě podle salv smíchu, veselého povídání a všeobecného veselí se snad projektový den vydařil, my všichni máme nač vzpomínat a dalším třídám můžeme takto strávený čas spjatý se Dnem Země jedině doporučit.

Mgr. Tomáš Hanousek